O hádání z karet a lógru, aneb čtení mezi písmeny
14. Duben 2008 - Zobrazeno: 7,040 x
„Tak to teda ne,” hřímal jinak rozšafný Josef po pohřbu. „Tetu Máňu si bral s holou řití, byli spolu rok a něco, a teď by měl Ivan shrábnout peníze, barák, všechen majetek? Něco musíme udělat!” Josefovi se málem z hlavy kouřilo, ale s pomocí nejužší rodiny se dostal na dosah nemalého majetku po tetě. Při dědickém řízení předložil závěť, podle níž teta odkazovala rodinný dům a úspory synovcově rodině. Na manžela zůstal snubní prsten a pár drobností. Jenže Ivanovi se závěť jaksi nezdála. To by se mu o ní přece Máňa určitě zmínila. Vždyť posledního čtvrt roku se od ní nehnul na krok a do poslední chvíle oba nevěřili, že by Máňu nemoc zlomila.
Falešná závěť
Došlo na soud. Celá vesnice měla povyražení: „Prý závěť byla falešná, podvržená, Máňa ji nenapsala,” šuškalo se. Skutečně. Ivanův obhájce předložil expertízu Kriminalistického ústavu Praha Policie České republiky, podle níž zemřelá předložený dokument nikdy nenapsala.
Mohou snad číst písmoznalci v písmu stejně jako se orientují daktyloskopové v labyrintu kapilár otisků prstů, či analytikové v unikátních údajích šroubovice DNA? Kde berete tu jistotu, říct o nějakém rukopise, podpisu, že je pravý, nebo naopak falešný, co všechno lze z písma vyčíst, ptám se plukovníka PhDr. Vladimíra Svobody, vedoucího odboru kriminalistické identifikace uvedeného ústavu.
„Naše jistota je podepřena srovnáním přesně měřitelných zhruba dvaceti veličin různých identifikačních hodnot. Týkají se například sklonu písma, poměrů výšky šířky výbraných písmen, stupně a tvaru vázanosti, počáteční a koncové adjustace, techniky psaní a odchylek od norem, jimž byl autor podroben školní výchovou. Hledají se shody nezpochybnitelného originálu se zkoumaným dokumentem, zohledněním okolností, za nichž byl napsán a které mohly mít objektivní vliv na jeho vznik,” uvádí plukovník Svoboda.
Jistota se musí změřit
„Co z písma můžeme vyčíst? Nedávno nás navštívila starostlivá máma dospělé dcery s dopisem od nápadníka. Prý jestli bychom jí mohli podle tvaru písma říct, o jakého člověka jde, jestli se k její dceři hodí,” vzpomíná plukovník Svoboda. „Museli jsme ji zklamat. Nehrajeme si na žádné vykladače karet, astrology, jasnozřivce, co z kávové sedliny vyčtou osud člověka, či grafology, kteří v tvaru písma hledají charakterové vlastnosti autora. Jestli někdo věří kartám, hvězdám, čarám na ruce, je to pouze jeho osobní věc. V laboratořích často rozhodujeme o vinně, či nevinně člověka. Proto je písmoznalectví, na rozdíl od grafologie, astrologie, hádání z karet a lógru založeno na přesném měření a srovnávání charakteristických znaků,” vysvětluje kriminalista rozdíl mezi rádobyvědami a propracovanou písmoznaleckou identifikační metodou.
„Jistota, s jakou se vyjadřujeme k pravosti dokumentů, pramení z přesného měření a zkušeností, které znalec postupně nabývá,” poodhaluje identifikačníí expertízu plukovník Svoboda. A tak zpočátku začínající písmoznalec pracuje pod vedením zkušeného odborníka, jsou mu přidělovány jednoduší případy a závěrečný posudek je výsledkem jejich spolupráce. Teprve po dvou až třech letech je zcela samostatný a po pěti letech může odborně vést nového zájemce o obor soudního písmoznalce.
„Když už jste se zmínil o jistotě, čas od času ten vnitřní absolutní pocit hledám i já, po více než pětadvacetileté praxi. Nedávno jsem se měl vyjádřit k pravosti podpisu na směnce, podle níž měl podnikatel zaplatit slušnou sumu. Tvrdil, že směnku nikdy neviděl a podpis je zjevně falšovaný. Na první pohled šlo opravdu o podpis jiný, než jaký podnikatel používal. Standardní expertízou jsem však dospěl k závěru, že i když je pozměněný, ve skutečnosti je pravý. Jen jsem nemohl přijít na to, proč je písmo tak deformované. Teprve v soudní síni jsem přišel na to, proč přemýšlím o stínech nad nezpochybnitelným posudkem. Podnikatel totiž podle svědků podepisoval směnku za mrazu na střeše auta. Když jsem si poté zkoušel za podobných podmínek svůj podpis, přišel jsem na onu deformaci, která mě při analýze trošičku mátla.”
Není podpis jako podpis
Expertíza podpisu, na rozdíl od souvislého textu, má svoje zvláštnosti. „Jestliže se daktyloskopický obraz prstů člověka nemění za celý život, rukopis, ba ani podpis za celý svůj život člověk nenapíše dvakrát stejně,” tvrdí podplukovník JUDr. Jiří Straka, písmoznalec odboru kriminalistické identifikace. „Ale žádné jiné slovo zase člověk v životě nepíše tak často a na žádné jiné slovo se člověk tak nesoustřeďuje, jako právě na podpis. Proto, i když jde mnohdy o parafu, hieroglyf, či jakýsi nacvičený klikyhák, zkušený písmoznalec ví, na co se soustředit, které charakteristické veličiny, markanty, proměřit a jak je porovnávat s nezpochybnitelným originálem.”
„Nejvýznamnější z podpisů, které jsme měli možnost v ústavu zkoumat, měl dalekosáhlé důsledky pro milióny Čechů a Slováků,” připomíná ředitel Kriminalistického ústavu plukovník JUDr. Jan Hlaváček. „Autor poskytl v takzvaném zvacím dopise záminku ke vstupu vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 do Československa. I když autorství později zpochybňoval, naše jednoznačná expertíza prokázala originalitu podpisu Vasila Bilaka.”
Ze žhavé současnosti připomněl vyděračské dopisy Jirsy a Hirjáka, dvou kompliců, kteří vyhrožovali otrávením vody kyanidem. Naivní anonymy podrobené zkoumání je usvědčily z autorství. Bombový útočník Štěpánek si pečlivě zaznamenával svoje pokusy o odpálení více než deseti bomb. Na každý další atentát se připravoval poučen z předchozích poznámek o úspěchu, či neúspěchu akce. Usvědčující deníček z jeho pozůstalosti, neboť při zadržení se smrtelně zranil, byl rovněž v Kriminalistickém ústavu podroben zkoumání.
„To jsou všechno případy, které mají velkou publicitu, lidem jsou známé,” připomíná ředitel ústavu plukovník Hlaváček. „Největší počet expertíz se však v současnosti týká hospodářské kriminality. Jsou to různé padělky směnek, podpisů antidatovaných smluv, příkazů k vyvedení finančního kapitálu z firem, tzv. tunelování. Zkoumali jsme pravost podpisů na podezřelých dokumentech, které zásadně ovlivnily majetkové vztahy ve výrobě tradičního českého skla, poskytli jsme důkazy o způsobu podepisování existenčních smluv jedné z komerčních televizí v ČR. Do této trestně právní kategorie spadá i úvodem zmíněný falzifikát závěti, vedený snahou o získání hmotného prospěchu.”
Vepřová historie Jaroslava Haška a jiné rarity nejen z historie
V případě falešné závěti šlo tedy o individuání identifikaci konkrétního trestného činu, který na požádání soudu podrobili v Kriminalistickém ústavu expertíze. Některá zkoumání však mají jiný cíl: Historický význam mělo nedávné zkoumání povídky Jaroslava Haška Vepřová historie. Na redakci deníku Právo se obrátili dědicové pozůstalosti s neznámým rukopisem. Písmoznalec podplukovník Straka po podrobné expertíze tvrdí: „Je zcela vyloučené, aby všechny shodné znaky nalezené v rukopise a srovnávacích vzorcích mohly být výsledkem nádhodné podobnosti rukopisu různých osob. A je také vysoce nepravděpodobné, že by objevený rukopis mohl vzniknout jako napodobenina slavného spisovatele.”
A co expertovi chybí k vyslovení naprosto jednoznačného závěru? „Zkoumali jsme fotokopie dokumentů, proto jsme zvolili takovou formu závěru. Originály by nám poskytly další informace například o posloupnosti psacího pohybu a tlaku. Ale i tak dostatečné množství markantů s vysokou identifikační hodnotou nás přesvědčilo o pravosti rukopisu, ” tvrdí zkušený písmoznalec Straka.
K raritám, které prošly rukama expertů Kriminalistického ústavu bezesporu patří jedenáct set paragonů, které zfalšoval jeden z exministrů vnitra v době, kdy si v důchodu přivydělával jako skladník. K drobným položkám na prodejních dokladech připisoval cifry a upravoval tak celkovou účtovanou cenu. Usvědčil ho rukopis. Stejně tak rukopis nezpochybnitelně usvědčil jednu z bývalých prvních dam z psaní hanlivých anonymních dopisů na blízkou spolupracovnici prezidenta republiky. Nevybíravými slovy ji osočovala a nutila ji z Hradu odejít.
Rukopis člověka, na rozdíl od kapilárních labyrintů či jedinečnosti DNA, se v životě průběžně mění. Je ovlivňován okolnostmi bezprostředně v okamžiku psaní. Přesto v něm umí zkušení experti z odboru kriminální identifikace Kriminálního ústavu Praha Policie ČR spolehlivě číst.
Jan Tihlařík, PRÁVO 29. 2. 2004