Mafie v justici? Už i tam?

j0319758_90.gifnovinky.cz, 6. června 2008 uvádějí v článku Nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká u soudu, že podle čtvrtečního verdiktu soudu, kterému předsedal soudce Vojtěch Cepl, se stínová ministryně spravedlnosti ČSSD Marie Benešová nemusí omlouvat za své dřívější výroky o justiční mafii nejvyšší státní zástupkyni Renátě Vesecké a dalším žalobcům.

GlosujiPrávě dosouzená kauza Dr. Benešové úzce navazuje na obrst-kauzu Čunek, která je (vlastně byla, vždyť soudní verdikt již padnul) složitá, proměnlivá, zamotaná, dlouhá a venkoncem pro řadového občana už i nebývale nudná (ne tak ale pro politické špičky). Takže ji nemá cenu rozvádět. Ostatně, k jejímu komentování ani nemám posbíraný dostatek argumentů. Od prvopočátku si o kauze pana předsedy KDU-ČSL myslím přesně to, co většina národa, akorát že se to nesmí říkat nahlas, jak říkají chlapi v hospodě. Tím pádem není ani tak složité najít objektivní pravdu v souzené kauze Dr. Benešové.

Nicméně, jestli není pravda, že každá soudní kauza je rámovaná stávající historicko-politickou přítomností, sežeru brouka (ale to už zde vlastně bylo).

Jaká byla aktuální reakce politiků na odpolední verdikt soudu?

“Ministr spravedlnosti by měl Renatu Veseckou odvolat. Pokud to neudělá, měl by odstoupit sám,” řekl šéf opoziční ČSSD Jiří Paroubek. Pan předseda nejspíš podvědomě zavzpomínal na aféru „Kubice ve sněmovně”.

Podle místopředsedy ČSSD Milana Urbana je verdikt soudu potvrzením toho, že státní zástupci “mafiánským” či jiným způsobem zasahovali do případu vicepremiéra Jiřího Čunka (KDU-ČSL). „Vláda by proto měla přemýšlet o odvolání Vesecké, důsledky musí nést i Pospíšil,” řekl Urban novinářům.

“Já na její straně (Vesecké) nevidím žádné pochybení,” řekl naopak premiér Topolánek (ODS) a dodal, že nemá důvod nejvyšší státní zástupkyni odvolávat. Naopak vyjádřil: “Renatu Veseckou vyzvu, aby pokračovala v personálních a systémových změnách, které povedou k tomu, že státní zastupitelství bude fungovat tak, jak má. Jejím úkolem bude udělat pořádek a v tom má moji absolutní důvěru”. Rozhodnutí soudu podle něho není důkazem zmanipulování případu lidoveckého vicepremiéra. „Soudce nerozhodl o vině, ale že se Marie Benešová nemusí omluvit,” řekl, což si lze vysvětlit i jako bagatelizování velmi zásadního a odvážného rozhodnutí soudu.

Ministr vnitra Ivan Langer (místopředseda ODS) kupodivu nechtěl rozsudek komentovat, což zdůvodnil tím, že rozsudek nečetl: „Nečetl jsem rozsudek, neznám odůvodnění,” uvedl. To je hodně silný alibismus, za kterým lze větřit nějaké pokračování jeho budoucího postoje. K výzvě ČSSD na rezignaci Vesecké však svým typicky humorným způsobem uvedl, že ji nelze brát vážně.

Vyjádření ministra spravedlnosti není známo, protože je služebně ve Štrasburku. Mluvčí jeho ministerstva pro ČTK uvedla: “Respektujeme rozhodnutí soudu a zatím je předčasné hovořit o tom, co bude následovat.” To je fakt, že bude pokračování.

Samotní státní zástupci, kteří Benešovou žalovali, považují odůvodnění rozhodnutí soudu za zavádějící a jednostranné a vydali následující tiskové prohlášení: „Státní zástupci JUDr. Renata Vesecká, JUDr. Karel Černovský, JUDr. Petr Coufal a JUDr. Arif Salichov vyjadřují tímto prohlášením zásadní znepokojení nad zjevnou a zavádějící jednostranností, neobjektivitou a nevyvážeností prezentovaného odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Praze ve sporu s Marií Benešovou.”

Vidět u soudu nejvyšší představitele justice, byť jen v krátkém televizní šotu, je pro mnohé, rovněž i pro mne, silný zážitek. Na rozdíl od jiných to ale nevnímám jako vrcholný projev demokracie, nýbrž jako úpadek stavu naší společnosti, přesněji justice.

Co je to ale soud? Žádná éterická či nadpřirozená bytost bez chyb, ke které vzhlížíme, coby k něčemu absolutně spravedlivému. Spravedlivá je jenom smrt.

Soud je de facto více či méně vzdělaný a zkušený člověk, který má odvahu vyjádřit svůj názor po prostudování spisového materiálu a vyslechnutí účastníků soudního líčení. Naštěstí, z jakéhosi obtížně definovatelného důvodu, se v civilizovaných společnostech takový názor považuje za rozhodnutí „soudu” (nikoliv neomylného člověka) a je obvykle uznáván a ctěn. Alespoň navenek. Takže, i když Dr. Cepl bude nepochybně některými médii hrubě znectěn, nikdo nikdy se nedozví, jaký je převládající názor jeho kolegů.

Je zajímavé, že zrovna v těchto dnech neviditelní ideologičtí dohlížitelé podsouvají veřejnosti prostřednictvím médií hned několik jiných soudních kauz - z minulosti i současnosti. Proč asi? Proč je zase aktuálně každý večer na obrazovkách vzpomínán proces s Dr. Horákovou? Kvůli osmdesátileté stařence, která u toho před 50 lety byla? To snad ne? Jedině, že by Dr. Žáček zase pociťoval absenci své veledůležitosti. Proč se mezi hlavními zpravodajskými zprávami prezentuje, že Američani konečně zahájili soud s přestaviteli Al-Kajdy, kteří jim zbořili „dvojčata”? Že by náhoda? V tomto případě možná.

I když Dr. Vesecká prozatím na kamery velmi razantně prohlašuje, že nemá důvod k odstoupení, štvanice, která jí v nejbližší době čeká, bude mít jasný konec. Bohužel přesto, že všichni výše uvedení i neuvední se v jiných souvislostech klidně podepíší pod to, že justice je a musí zůstat apolitická. Jako policie, jako armáda, jako jiné státní instituce. Ach bože, proč je v demokracii dovoleno tak bezostyšně lhát.

Jan Hlaváček, 5. června 2008

 (citace podle novinky.cz)